Co nás doopravdy dělá staršími

Měla jsou svoji chvilku uvažování a přemýšlela jsem o tom, jak bude letos docela hodně lidem, které znám a s kterými se bavím 19 i více.. A říkala si, že všechno tak rychle utíká. Pamatuju se, jak jsem byla na základce a byla ještě děcko a letos už mi také táhne na 18. Někdy ráda vzpomínám na ty bezstarostné chvíle, kdy jediné co jsem řešila bylo to, s čím si budu odpoledne hrát. A ne žádné problémy v životě, ve škole... Ale tak už to je. My rosteme, dospíváme a stárneme. Kdy se ale pozná, že už jsme "dospěli" ? Není to vůbec tím, že odbude půlnoc vašich 18 narozenin. Ani tím když se jako holka zmalujete a vypadáte o 3 roky "starší". Někteří považují za dospělost, když uděláte maturitu. Ano, svým způsobem to tak je, ale pořád to není tak, že máte maturitu a najednou jste dospělí. To se nestane v okamžiku, kdy dostane papír maturitního vysvědčení. Ani když si koupíte alkohol. To dneska umí kde kdo, koupit si alkohol ještě před osmnáctinami. Akorát je problém v tom, že takoví lidé si připadají hrozně drsně s flaškou v ruce, ale to jen poukazuje na to, jak jsou ještě nevyvinutí a nedospělí. A ještě když to všem každý víkend cpou. Neříkám, že já jsem ještě nikdy nepila. To vůbec není o tom, že bych to považovala za špatné, ale chci tím říct, že dospělost vůbec nenastane tím o čem jsem tu psala. Není ani vidět na první pohled. Podíváte se na někoho a řeknete si 'Jo tak jemu/jí už bylo určitě 18'. První zdání klame (neplatí to úplně u těch starších lidí, kdy to tak skutečně je). Člověk na to sice může vypadat, ale pak zjistíte, že je vlastně úplně hloupý, že se neumí vyjadřovat, je bez názoru atd. Ale někdy se můžete s takovými i staršími také setkat. Dospělost je ale uvnitř. Dospělé, starší nás dělají životní zkušenosti. Nebudu psát, jak si přijdu dospělá, že už jsem toho hodně zažila, to vážně ne :DD protože já vím, že to není pravda. Ale vždycky když se vám stane nějaká věc, ze které se poučíte a pak si přijdete rozumnější, že už se s tím budete umět vypořádat příště. Někdo má nějaký problém, vy se mu snažíte pomoct a najednou vám úplně dojde jak to je a přijdete si jako "osvícení". Přijde vám, že na tohle by jste ještě nedávno nepřišli a vyjadřujete se trochu jinak. O tom to je. O poznávání sebe samých, přiznání svých chyb a poučení z nich a naše životní zkušenosti a lekce, které nám život dává. To nás dělá dospělejší, když to vše umíme přijmout a poprat se s tím.

                 Nikol