Zdraví je přednější

V minulém článku jsem se zmínila o mém zdravotním problému. Konkrétně šlo o chronický zánět cév, který se mi (teď už snad můžu mluvit v minulém čase) objevoval po nějaké větší námaze. Přesněji po nějaké oslavě, plese atd., kdy jsem protancovala půlku noci. Projevovalo se to otokem jedné nebo druhé nohy, vypadalo to jako krevní výron nebo zánět a do 2-3 dnů to hned zase zmizelo. Stávalo se mi to od takového úrazu z baletu, na který jsem chodila. Žádný doktor ale nevěděl co přesně to je. Až po mém posledním plese, kdy mi otekly nohy obě a měla jsem k tomu i vyrážku, tak přišli na to, že je to zánět cév. Naštěstí ne v tak hrozném projevu. Nasadili mi antibiotika a další prášky s tím, že musím být minimálně týden doma. Což pro mě byla noční můra, při představě kolik toho budu muset dohánět ve škole, ještě když jsem chyběla týden před tím, protože jsem byla nemocná. Byla jsem schopná chodit do školy s antibiotiky, ale doktoři i rodiče mi rázně řekli, že buď škola nebo moje zdraví. Pak je těžké odporovat.. Tak jsem s tím smířila a už se pomalu začínala učit na ty písemky, které mě ještě budou čekat.. a samozřejmě jsem se i léčila a snažila se ležet:D 

Co jsem si ale hlavně uvědomila, bylo to jak je zdraví strašně důležité, víc než si myslíme. To jak je zdraví důležité, si neuvědomíme do té doby, než nás potká nějaká závažnější nemoc. Nedokážu si ani představit, že by mě nebo někoho mého blízkého dopadla nějaká hodně vážná nemoc. Už jen tohle mi stačilo. Vždycky jsem byla více méně zdravá, v nemocnici jsem byla minimálně.. A jen tahle choroba, mě omezila na tolik, abych takhle uvažovala. To, co bude vždy moje prioritní přání je, aby všichni moji blízcí a já byli všichni zdravý, bez vážných nemocí. A vždycky když budu mít možnost, jakkoliv podpořit vážně nemocné, tak to udělám. 

Jinak já už jsem zdravá, v pátek jsem se už byla podívat na dalším (teď už opravdu posledním:D) plese a po prázdninách jdu do školy.

mějte se kraasne a zdravě 

Nikol