Dospělost na krku

Tak je to tady. Dneškem oficiálně dospělá. Nečekala jsem něco jako, že když se vzbudím, tak najednou si řeknu "dneska už si přijdu tak dospělá" nebo něco takovýho. To vážně ne. Už jen z důvodu, že dospělé nás nedělá věk, ale životní zkušenosti, ale o tom už jsem psala v jednom článku někdy v zimě. A o čem bude tedy dnešní článek? No, vlastně o všem možném, co mě napadne. Víte, jak to se mnou je. Dnes asi určitě ani žádné rady, jak zvládnout dospělost nebo tak. Hlavně v tomhle ani nemůžu radit, když jsem tak "čerstvá osmnáctka". Tenhle článek bude spíš takový zápis. Potřebuju sdělit strašně moc mých myšlenek a nevím koho tím zahltit, takže se vypíšu tady. Je mi jedno, kolik to zajímá, nezajímá lidí.. pro tohle já na blog nepíšu. Píšu to, protože mě to baví. Protože jsem se nadchla pro publicistiku, po tom jak jsem se bavila s jednou kamarádovou kamarádkou novinářkou. Ale totálně. Fakt by mě to bavilo. Psát reporáže, rozhovory.. být v centru dění. Jasně, že to není tak dokonalá práce, ale tak to není žádná práce. Navíc na tohle životní rozhodnutí, kde se v životě uvrtnout a čím se živit mám ještě necelé dva roky.. Mým snem bylo vždy se věnovat dětem, postupem času jsem zjišťovala, že na to nemám, proto se dětem chci věnovat jakýmkoliv způsobem a jelikož další sen, co přišel je psychologie, v nejlepší kombinaci dětská psycholožka. Ale tohle je ještě ve hvězdách. 

Nikdy jsem z mých narozenin nedělala úplné haló, oslavy byly malé nebo třeba jen opravdu se dvěma nejlepšími kamarády a letos jsem rozmýšlela, jestli dělat něco velkého... "Nee nebudu trapčit." No, ale na druhou stranu, proč ne. Jednou. Jsou to přeci osmnáctiny. Tak jen něco většího, fakt jen pro ty nejlepší. Těším se. Zatím jsou tyhle narozeniny opravdu krásné. Rodinná oslava se nám moc povedla. Měla jsem krásný dort, byli jsme všichni spolu, smáli se. Byla mi tak strašně dobře. Navíc jsem dostala nový notebook! Bože, to jsem si snad ani nezasloužila... Už vám z něj píšu tenhle článek a jsem prostě nadšená, nadšenáá... Nic se nemůže už zkazit, nechci, aby se něco zkazilo. Je mi prostě skvěle. Samozřejmě s dospělostí přichází i strašně moc povinností... ale to vše se zvládne.

Přidávám pár fotek z mých šťastných dnů, které nekončí!^^ A k té vší radosti jsem si také udělala radost. Koupila jsem si lístek na Nickelback!! Těším se jako dítě. Jdete někdo taky? :) 

Jsem tak šťastná za tohle všechno. Za všechny lidi okolo mě, za všechny ty milá přání.. Hned jak jsem se vzbudila, měla jsem jich tolik! Dnešek byl vážně skvělý. Ale ať se pořád tak nevytahuju a nemluvím jen o sobě, nemám to ráda, když to někdo dělá. Jak se máte vy, moji milí čtenáři? Napište mi do komentářů, cokoliv. Pro moje drahé čtenáře bych se rozkrájela, jsem prostě taková, pořád bych někomu pomáhala. Mějme se rádi!

vaše Nikol

Opravdu malinká  část těch všech úžasných přání co mi přišlo!♥

Jak vznikaly narozeninové fotky.. :D
Jsem blázen, jsem snílek, jsem taková jaká jsem a jsem za to ráda. I když se i přesto najdou lidé, kteří se mnou vždy budou mít problém