úterý 6. září 2016

Buďte vděční.

Být vděčný. Dvě slova. Tak jednoduchý obsah, ale jeho zrealizování o něco složitější. Aniž by jsme si to uvědomovali, jsme sobečtí. Někdo více, někdo méně. Někdo v přijatelné míře, někdo nad míru. Mluvíme o sobě, chceme pro sebe to nejlepší. Někdo je sám sebou tak zaslepený, že nevnímá životy ostatních, svých blízkých. Jenže tím si je akorát odcizuje, jelikož ostatní také potřebují sdělit někomu své pocity. Zdá se vám to přehnané, přehnaně sobecké? Ale ne, je to určitá lidská potřeba. Jen musí zůstat ve zdravé míře. Lidé mluví s dalšími lidmi o sobě i o nich. To je v pořádku. Jenže lidé si také stěžují. Až příliš. Pořád na něco. Vypovídáme se, je nám líp. Jenže.. opravdu je nutné si stěžovat na všechno, co nám 100% nevyhovuje? Ne. Může být hůř. Mnohem hůř. Lidé neumí být vděční.

Vlastní výtvor.. A na to, že mi grafika nikdy nešla, docela dobrý:D
"Za co jako být pořád vděčný?". Častá obrana. A odpověď? Za všechno.. Za cokoliv.
Za to, že máme střechu nad hlavou. Ať už je ze slámy nebo z tašek.
Za to, že máme možnost studovat. Základní, střední, vysoká..
Za to, že máme možnost pracovních nabídek. I těch horších..
Za to, že máme rodinu. I když ne třeba úplnou.
Za to, že máme přátele. I když málo, ale opravdových.
Za to, že máme možnost volby. Ať žije demokracie.
Za to, že máme co jíst. A stejně jsme vybíraví.
Za to, že máme peníze. Někdo méně, někdo více, co na tom záleží, prostě máme.
Za to, že můžeme dýchat čistý vzduch. A jen my sami si ho znečišťujeme.
Za to, že můžeme v rámci možností dělat, co chceme.
Za to, že tady na tom světě vůbec můžeme být. Za to velké díky mamince a tatínkovi a všem našim předkům.

Takhle bych mohla psát do nekonečna. Každého z vás také určitě napadá spoustu věcí, kterých si musíme více vážit a být za ně více vděční. S vašimi nápady se se mnou a ostatními můžete podělit v komentářích, budu moc ráda za vaše názory.

Jinak já jsem po tomto víkendu obzvlášť vděčná mým skvělým kamarádům, díky kterým jsem opravdu prožila ty nejlepší narozeniny! A doufám, že takové nebyly poslední. Nejlepší noc, opravdu, i když to už vypadalo, že to bude jedná velká chyba, a já byla z toho všelijakého zařizování na prášky, byl to nejlepší večer. Děkuji. 

vaše Nikol


"žádné dárky" ale stejně mě chtějí spíše vykrmit.. A zbytek fotek na instagramu. Zjistila jsem totiž, že ve velkém formátu vypadají fakt hrozně :D Ale možná to bude tím v kolik hodin jsou focené.. 


21 komentářů:

  1. Úplně se s těmi řádky ztotožňuji :). Není to tak dlouho, co jsem se pohádala s mámou, nebyla jsem tak dlouho doma a pak jsem se bavila se známým, že jeho máma je nějaká nemocná... a v ten moment mi došlo, že je to jedna velká kravina..nebavit se s ní. Měla bych být vděčná, že tu je a že je zdravá :). Taky jsem se podle toho samozřejmě zařídila :).
    A ještě k té první části.. je potřeba být trošku sobecký. Celý život jsem myslela spíše na ostatní než na sebe. Ale taky jsem podle toho vypadala.. teď už to vím a i já jsem pro sebe na prvním místě. Možná i s ostatními, ale už se zaměřuji i na sebe, myslím na sebe a jsem tak trošku sobecká. Což bych třeba nikdy nebývala :). Ale asi mě to posunulo a věci teď vnímám úplně jinak..daleko líp :).

    A už jsem snad dokecala :D. Snad to dává smysl :D. Pěkný článek, N! :)♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je jasné!! Je to moc dobre, ze jsi si to uvědomila :) S tou mamkou jsem to měla trochu podobné..
      Určitě každy musí myslet v první radě i na sebe, ale nemuze jen na sebe.. Jinak určitě :)
      Děkuji moc za názor, Veru!❤️

      Vymazat
    2. Nemáš vůbec za co! Tvé články mě děsně baví, takže proč se nevyjádřit :D :).

      Vymazat
    3. To hrozne ráda slyším!!😊😊😊😘

      Vymazat
  2. krásny článok, ja som tiež vďačná za všetko, a každý večer sa snažím si rekapitulovať deň a ďakovať za radosti aj starosti :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :) To je moc hezký rituál! Určitě také vyzkouším :)

      Vymazat
  3. Já jsem vděčná za všechno co mám a i to co nemám :)
    hlavně za to že mám kolem sebe skvělé lidi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě je správná myšlenka, aby jsme byli vděčni i za to, co nemáme .. :)
      Za to jsem také nejvděčnější.

      Vymazat
  4. Obvykle ľudia, ktorí majú najmenej, sú najvďačnejší a najštedrejší. Pravdepodobne som dosť sebecká, pretože veci dennej potreby a podobne, ktoré mám k dispozícii denne si neuvedomujem. Uvedomujem si však aký veľký je dar mať okolo seba dobrých ľudí, rodinu a priateľov, pevné zdravie a lásku kde to len ide. Od toho psychika človeka veľmi závisí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to je pravda :) Věci denní potřeby.. To je neco, co je pro nás tak automaticky jasne, ze nám to vůbec nepřijde. Ale někdo ma opravdu jen malé minimum. Ty abstraktní "věci" které jsi popsala mi přijdou také důležitější než hmotné.. :))

      Vymazat
  5. Prekrásny článok! :)
    partofnicol.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji!! :) Ano.. Někteří by to opravdu potřebovali, se nad tím hodně zamyslet

    OdpovědětVymazat
  7. Moc hezký článek :) každý by si ho měl povinně přečíst!

    OdpovědětVymazat
  8. Pěkné a hlavně k zamyšlení. Alespoň jednou týdně by jsme se měli zastavit a zamyslet se tak jako ty v tomhle článku a říct si, že se máme vlastně fajn i když nám to tak nepřipadá;) ohromně to uklidní a namotivuje:) DÍKY

    www.double-claire.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klári, dekuju moc!! :) Ano určitě.. I kdyz nám přijde, že máme pořád málo, vždy si tohle uvědomit..
      Já děkuji, že má cenu tohle psat💙

      Vymazat
  9. Miluju lidi tohodle typu, miluju vděčnost, kterou mi projeví někdo i obyčejným úsměvem, protože i tak poznám, že vážně vděčný je, stačí úsměv místo poděkování. V životě mi jde o úsměv lidí okolo mě, ne o poděkování, hlavně ať se usmívají a jsou šťastní. Totéž přeji i tobě samozřejmě :)
    Krásný článek :))
    Dávám do sledování <3 Vee

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji!^^ Pro mě znamená úsměv také mnoho.. :) Opravdu děkuji!

      Vymazat

Děkuji vám za váš názor, okomentování blogu!♥

Co je štěstí a jak být šťastný?

Tak vás zdravím.. já vím, že jsem se zase dlouho neozvala, ale pro ty, kteří tak nějak pravidelně čtou můj blog, ví jak to teď mám.. a taky...