Projekt Geowater Holandsko

Ahoj!

Nebudu se ospravedlňovat, proč jsem takovou dobu nevydala článek, ale jen doufám, že jste to se mnou ještě všichni úplně nevzdali :) 

Dnes mám pro vás článek plný zkušeností a zážitků, které bych chtěla předat dál. Zúčastnila jsem se totiž projektu od Erasmu+ pro středoškolské studenty. Projekt mi nabídla moje střední a já jsem váhala jen chvilku... Jet na týden do mého vysněného Holandska a poznávat jejich krajinu, hlavně vše, co se týká vody? Moře, kanály, příroda.. Vše kromě kapesného zaplacené od projektu, bydlení v rodině, poznávání zdejších obyvatel a studentů.. Takhle to zní dokonale, že jo? A opravdu skoro bylo. Však to ale znáte. Vždy je něco pro a proti. Tak jdeme na to.

Šťastná jako blecha

Začalo to tak, že můj učitel chemie se zmínil o projektu, do kterého naše škola byla zapojená i vloni, ale já byla na turisťáku, takže i když jsem chtěla, tak jsem se zúčastnit nemohla. Ovšem letos to bylo jiné. Poslední rok, kdy se od školy mohu zůčastnit nějakého projektu, jet do mého milovaného Holandska, zlepšit se v angličtině, poznávat nové lidi. A také to, že ve škole přijdu o minimum, jelikož bude pro moje spolužáky souvislá praxe (pro můj obor až ten týden co se vrátím). Ano, to byly ty obrovské výhody. A ty nevýhody ? Nevěděla jsem, kde budu bydlet, jestli tam pojede ze školy někdo, s kým si budu rozumnět a také, že u sebe budu muset ubytovat studentku z Německa, což jsem zprvu brala jako malou nevýhodu. A jako poslední práce, kterou budu muset na projektu dělat. Ale tak s tím jsem musela počítat (a opravdu mi to nevadilo, dokud jsem nevěděla, co to doopravdy bude obnášet). Nakonec se to začalo vyvíjet dobře. Po tom, co jsem se ohdolaně přihlásila, aniž jsem tam vpodstatě neměla s kým jet se přihlásil můj třídní parťák (možná si ho pamatujete jako Světlušáka), další bylo to, že němečtí studenti přijedou první týden v květnu, tedy týden před naším odjezdem (haha, tedy bohužel odletem) do Holandska. A že přijedou jen na 4 dny. Navíc jsme na ně dostali kontakt a mohli se trochu seznámit. Což bylo super. No a pak začaly malé problémy.. dostali jsme náš program (tedy spíš něco jako to do list) v Holandsku. Byl na čtyři strany. Další papír byl jen o tom, co musíme udělat před tím, než tam odletíme. Trochu nás to vyděsilo. Trochu víc. A do toho jsme museli začít sestavovat program pro Němce a závěrečnou prezentaci. Jo, začínala to být sranda.

Nadešel den D a a 2.května nám přijela návštěva z Německa.Naši guys byli super, takoví miloušové. Ovšem jediná malinká chyba nastala někde bůhví kde, asi někde mezi nebem a zemí, a nám bylo sděleno, že jim máme kupovat jízdenky (ok) a jídlo (jo dobře, ok..), že nám to tak budou kupovat i holandští studeni (jo, tak dobrá tedy). Program jsme měli celkem fajn, projížďka parníkem po Labi, zkoumání znečistění vody v Labi (kupodivu je celkem čistá), návštěva pár vodních památek v Nymburce a Poděbradech a nakonec trip do Prahy, do staré Čtističky odpadních vod. A samozřejmě program jen mezi studenty, nějaké pikniky, poflakování a tak dále.. Můžu vám říct, bylo to skvělý. Když jsem trávila čas jen s tou mojí němku, tak jsem se rozmluvila až k mému neuvěření. Sice ne vždy, jsem mluvila třeba gramaticky správně, ale dorozumněli jsme se, se všemi. Přidávám pár fotek z česko-neměcké části geowater projektu.

Krásné Poděbrady

zkoumání kvality Labe

s nejlepším učitelem eveer

Die Gruppe 😀

Další týden nás čekalo Holandsko. Hned na začátek vám řeknu jedno. Byla to nezapomenutelná zkušenost. I přes to všechno vztekání se u pracování na projektu, ať už to bylo z důvodu těžkých a nepochopitelných slovíček, holandské klávesnici nebo wordu nebo zatraceně málo volného času... stálo to za to.
Nějvětší strach z toho všeho mi stejně dělal let. Hrozně se bojím létání. A ještě k tomu všemu jsme při cestě tam seděl každý úplně někde jinde (supr ogranizace co) a já seděla mezi dvěmi úplně cizími lidmi. No myslela jsem, že zešílím :D Když jsme dorazili do našeho projektového města - Bolswardu, čekala tam na mě moje host family a já zjistila, že bydlím u hrozně fajn klučiny, s ještě fajnovější mamkou. Za tyhle dva jsem tam byla hrozně vděčná! Moc jsem si je oblíbila, byli na mě tak milí. Celkově tam ti lidé byli hrozně milí, ale to mě přijde, že je ve většině zemí, kromě té České.. Měla jsem krásný pokojík a do školy jsem jezdila na kole. Jo! Já na kole a ještě ke všemu 9 kilometrů. No můžu vám říct, první ráno jsem málem vypustila duši. Sice to byla samá rovinka, ale to víte, já nejsem na takovou "námahu zvyklá", každopádně den co den, jsem si zlepšovala kondičku a předposlední den jsem dokonce vyjela hrozně prudký most, tak šikovná holka jsem. Ten výhled za to stál. Z fotek to není tak kouzelné jako doopravdy, ale je to vážně pohádka. Všude větrné mlýny, krávy, ovce, koně, pole a louky... Já jako milovník přírody jsem z toho naprosto unešená. U školy bylo malé parkoviště, ale pozor, na kola. Jen to množství těch kol, co stály jen před tou školou v Praze ani nikde jinde tady v životě pohromadě neuvidíte. To bylo něco úžasnýho a hrozně se mi to líbilo. Ovšem krásy Fríska (to je něco jako u nás kraj, akorát s vlastní řečí - fríštinou) jsem obdivovala do čtyř hodin odpoledních pouze z okna. Ano, až do čtyř jsme byli zavřeni ve škole, pokud jsme teda neměli nějaké exkurze. Ovšem jednou na mě vyšla hodinová přednáška ve fríštině (byla jsem tam jediný cizinec, bůhví, kde se stala chyba), to bylo utrpení. Ale bylo to moc zajímavé, ty jejich kanály a to jak se snaží najít nový způsob jak ochránit Holandsko před "potopou", protože Holandsko je vlastně "pod vodou". Takhle to zní děsivě, ale vpodstatě je to tak, jenže k tomu by mohlo dojít až za několik desítek let. S mojí projektovou skupinou (tedy hlavně holandští studenti) jsme vymysleli hráz, která by odváděla zvýšenou vodu a poté by se používala jako užitková. Myslím, že to byl fakt dobrý nápad. Všechno okolo toho projektu jsme poslední den prezentovali v aule školy, i moje maličkost měla krátký přednes about water in Czech rep. Jo to byla sranda, ale byla jsem pochválena, i když jsem vyslovila "hydroelektrik", to mě omlouvá jen to, že jsem byla nervozni a tohle slovíčko jsme tam přidali na poslední chvíli.. A na to, že se ani nějak nestydím mluvit takhle na veřejnosti, tady jsem opravdu nervózní byla, ale zkušenost je zkušenost.. 

Bez sváči a anistresového srdíčka by se to první let neobešlo

Krásná radnice

trochu jiné parkoviště..

bez holandského Heineken by se to neobešlo!

holandské krokety :)

pohádkaa

jako správný chemici s chemickými plášti

Makkum beach

můj nejlepší hostitel

<3

Toť asi vše vyloženě k projektu a teď pár zajímavostí o Holandsku/Frísku.

•  V Holandsku je větrno víc než si myslíte. Nejvíc to poznáte, když jedete na otevřeném prostranství na kole
• Ke snídani si dávají toust se sladkým drobením, které my si dáváme na dort
• Typická holadnská omáčka chutná jako burákové máslo.. asi protože je taky z buráků..
• Poslední bod o jídle - holandské krokety nejsou ty krokety, které znáte, jsou z masa a jsou se salátem a toustem
•  Nejsou zvyklí jíst teplé obědy, první dva dny jsem umírala hlady, ale jídlo tady mají vážně skvělý
•  Jak poznáte, že jste ve Frísku ? Všude vídíte modro bílé vlaječky s červenými srdíčky, které vypadají jako ledviny
• Kola mají vlastní pruhy a semafory
• Kanály nejsou potoky, jsou to prostě kanály, i když vypadají jako potoky nebo i řeky.. 
•  Kdo nefandí Frískému fotbalovému týmu, jako by nebyl
•  Kdo nemá kolo, jako by neexistoval 

Jsem strašně moc vděčná za to, že jsem se mohla zůčastnit mezinárodního projektu, při kterém jsem si mohla strašně moc zlepšit angličtinu, poznat několik svělých lidí, poznat další kulturu a zvyky, ale hlavně.. udělat něco pro sebe.

Jestli váháte nad připojením se do nějakého takového projektu nebo přihlášení do takových těch anglických pobytů, rozhodně jeďte a nevymlouvejte se na nevýhody, protože ty výhody za to stojí! 
Máte nějakou svojí vysněnou destinaci a uvažujete, že tam pojedete na jazykový pobyt? 

                                  Nikol